Hlavní zjištění

  • byť chápeme tuto prezentaci jako hledání inspirace, kde se mohou jednotlivé odbory a pracoviště zlepšovat, nikoli jako soutěž, shrňme si jak jednotlivé odbory a jejich služby relativně vůči sobě dopadly:

    • nejlépe je hodnocen odbor pro Studijní a pedagogickou činnost,
    • poté Projektové centrum,
    • poté Provoz a služby,
    • poté odbor Výzkum a vývoj a
    • nejhůře odbor Lidské zdroje
  • obecně je nejsilnější stránkou všech odborů je uctivé jednání a porozumění roli pracoviště/odboru, v obou případech na dobré až velmi dobré úrovni (61.9 – 81.1 %)

  • nejslabšími stránkami pak nabídka řešení a personální orientace (respondenti se neorientují, koho kontaktovat), u nabídky řešení jen výjimečně přes 60 % (67.7 % u STUD), u personální orientace 3x (STUD, PC, VYZ), ale v dalších šesti případech jen na dostatečné až nedostatečné úrovni (38.4 – 55 %)

  • hojně využívané jsou služby PS (96), PC (92), o málo méně OHR (77) a málo STUD (36) a VYZ (23)

  • nízké počty hodnocení u STUD (36) a VYZ (23) znamenají, že je třeba brát analýzu, která se týká těchto odborů s rezervou a především jako inspiraci


  • na rozdíl od loňského hodnocení služeb nedochází ke korelaci mezi využíváním služeb a jejich hodnocením v jednotlivých aspektech:

    • STUD je málo využívaný, ale nejlépe hodnocená téměř ve všem
    • PS a PC jsou nejvíce využívané, v něčem je jejich hodnocení blízko STUD (role a kompetence PS, personální orientace a uctivé jednání PC), v něčem je průměrné (oba v nabídce řešení, jinak v tom, v čem se neblíží STUD)
    • VYZ je málo užívaný, v něčem na úrovni STUD (personální orientace, uctivé jednání), v něčem na úrovni nejhůře hodnoceného OHR (nabídka řešení, celkové hodnocení) a v něčem nejhůře (role, kompetence)
    • OHR je celkem dost využívaný, byť ne nejvíce, ale celkově nejhůře hodnocený
  • podobnou korelaci však nalézáme u jednotlivých služeb s jednou výhradou:

    • pokud je služba často využívaná, je lépe hodnocená z hlediska: nutnosti urgencí, včasnosti a snahy
    • ale s frekvencí už nekoreluje celkové hodnocení služby, to naopak koreluje s celkovým hodnocením pracoviště
    • tedy, hodnocení jednotlivých aspektů služby souvisí s frekvencí užívání služby, ale její celkové hodnocení spíše s celkovým hodnocením odboru

Podrobná analýza

Po shrnutí základních výsledků uvádíme podrobnou analýzu hodnocených odborů a jejich hodnocených služeb. Nejprve uvedeme základní charakteristiky vzorku, po té, v druhé části, srovnáme jednotlivé odbory, po té, ve třetí části, jejich služby a nakonec výsledky kvalitativní analýzy.

Popis souboru

Kdo odbory a služby hodnotil? Abychom měli přehled, podíváme se na to, jak vypadá složení vzorku, který vyplnil dotazník a v něm prohlásil, že měl co do činění s alespoň jedním hodnoceným odborem za posledních 12 měsíců nebo hodnotil v závěru jednu službu rektorátu. Celkem se hodnocení zúčastnilo 308 zaměstnanců, ale alespoň jeden odbor nebo servisní činnost rektorátu hodnotili 284 zaměstnanci.

Dokončení dotazníku

Jde o technickou proměnnou – elektronický dotazník nám zaznamená i nedokončené dotazníky a označí je jako nedokončené. Jednoznačně vidíme, že hodnotili především respondenti, kteří také dotazník dokončili.

Věk

Věk byl rozdělen do tří kategorií se čtvrtou možností věk neuvést. Mezi hodnotiteli jednoznačně dominují respondenti do 59 let, přičemž mírně převažují respondenti ve věku 40–59 let.

Pozice

Pozice respondenta byla rozdělena do 5 kategorií. Přičemž do ‘Vedení fakulty’ je počítáno celé vedení fakulty či ústavu, a to včetně tajemníka či tajemnice. ‘Vedení katedry’ označuje vedoucí kateder/oddělení/odborů a členů vedení výzkumného centra. ‘THP’ je pak tajemník či tajemnice katedry nebo technicko-hospodářský pracovník výzkumného centra. ‘Jiný akademik’ je pak jiný než výše uvedený akademický či vědecko-výzkumný pracovník a ‘Jiný THP’ je jiný než výše uvedený technicko-hospodářský pracovník. Jelikož mohli respondenti uvést více pozic, přesahuje součet odpovědí počet respondentů (N=284).

Vidíme, že jednoznačně dominují kategorie ‘Jiný akademik’ a ‘Jiný THP’, každá kategorie představuje více než 40 % souboru hodnotitelů. Je tedy třeba při interpretaci dalších grafů vzít v úvahu, že zde pracovníky servisních jednotek hodnotí i pracovníci servisních jednotek. V analýze dále budou z hodnocení příslušné servisní jednotky vypuštěni všichni respondenti, kteří by mohli být pracovníky této jednotky dle uvedeného pracoviště.

Tento graf tato pracoviště kategorizuje – jedná se vlastně o detailní rozpad kategorie ‘Jiné’ z grafu účasti dle fakult níže. Pokud s tímto grafem níže srovnáme zastoupení pracovišť zde, vidíme, že respondentů pracujících na Rektorátu, nebo v Projektovém centru je přibližně tolik, jako z průměrné fakulty. Je tedy patrné, že současná anketa zaujala více pracovníky mimo fakulty a ústavy, kteří tak mezi respondenty tvoří 30.6 %.

Fakulta

Pracoviště respondenta byla ve výzkumu rozdělena do 12 kategorií, především podle 9 fakult. Poté jsou dvě kategorie vyhrazeny ústavům (NTC a UJP) a kategorie ‘Jiné’ byla určená ostatním pracovištím, tedy REK a dalším servisním jednotkám (viz graf výše). Ve vzorku hodnotitelů, jak ale vidíme, jednoznačně převažuje právě tato kategorie. Opět připomeňme, že jelikož mohli respondenti uvést více pracovišť, přesahuje součet odpovědí počet respondentů (N=284).

Srovnání odborů

Využití služeb hodnocených odborů

Jak vidíme, respondenti nejčastěji využili za posledních 12 měsíců služeb pracoviště Provoz a služby (96 respondentů) a Projektového centra (92 respondentů). Poměrně překvapivě jsou respondenty nejméně využívány služby odboru Výzkum a vývoj (23 respondentů) a odboru pro Stuijní a pedagogickou činnost (36 respondentů). Tyto počty jsou u obou odborů tak nízké, že komplikují vyhodnocení zpětné vazby k činnosti těchto odborů a jejích služeb, rep. výsledky u těchto dvou odborů je třeba brát s určitou rezervou, protože jejich služeb využil, a tudíž je bude dále hodnotit, malý počet respondentů. Upozorňujeme, že otázka mířila na jakékoli využití služeb odboru za posledních 12 měsíců, nikoli pouze na vybrané služby.

Jak respondenti rozumí roli hodnocených odborů