Hlavní zjištění

  • byť chápeme tuto prezentaci jako hledání inspirace, kde se mohou jednotlivé odbory a pracoviště zlepšovat, nikoli jako soutěž, shrňme si jak jednotlivé odbory a jejich služby relativně vůči sobě dopadly:

    • nejlépe je hodnocen odbor pro Studijní a pedagogickou činnost,
    • poté Projektové centrum,
    • poté Provoz a služby,
    • poté odbor Výzkum a vývoj a
    • nejhůře odbor Lidské zdroje

  • obecně je nejsilnější stránkou všech odborů je uctivé jednání a porozumění roli pracoviště/odboru, v obou případech na dobré až velmi dobré úrovni (61.9 – 81.1 %)

  • nejslabšími stránkami pak nabídka řešení a personální orientace (respondenti se neorientují, koho kontaktovat), u nabídky řešení jen výjimečně přes 60 % (67.7 % u STUD), u personální orientace 3x (STUD, PC, VYZ), ale v dalších šesti případech jen na dostatečné až nedostatečné úrovni (38.4 – 55 %)

  • hojně využívané jsou služby PS (96), PC (92), o málo méně OHR (77) a málo STUD (36) a VYZ (23)

  • nízké počty hodnocení u STUD (36) a VYZ (23) znamenají, že je třeba brát analýzu, která se týká těchto odborů s rezervou a především jako inspiraci

  • na rozdíl od loňského hodnocení služeb nedochází ke korelaci mezi využíváním služeb a jejich hodnocením v jednotlivých aspektech:

    • STUD je málo využívaný, ale nejlépe hodnocená téměř ve všem
    • PS a PC jsou nejvíce využívané, v něčem je jejich hodnocení blízko STUD (role a kompetence PS, personální orientace a uctivé jednání PC), v něčem je průměrné (oba v nabídce řešení, jinak v tom, v čem se neblíží STUD)
    • VYZ je málo užívaný, v něčem na úrovni STUD (personální orientace, uctivé jednání), v něčem na úrovni nejhůře hodnoceného OHR (nabídka řešení, celkové hodnocení) a v něčem nejhůře (role, kompetence)
    • OHR je celkem dost využívaný, byť ne nejvíce, ale celkově nejhůře hodnocený

  • podobnou korelaci však nalézáme u jednotlivých služeb s jednou výhradou:

    • pokud je služba často využívaná, je lépe hodnocená z hlediska: nutnosti urgencí, včasnosti a snahy
    • ale s frekvencí už nekoreluje celkové hodnocení služby, to naopak koreluje s celkovým hodnocením pracoviště
    • tedy, hodnocení jednotlivých aspektů služby souvisí s frekvencí užívání služby, ale její celkové hodnocení spíše s celkovým hodnocením odboru

Podrobná analýza

Po shrnutí základních výsledků uvádíme podrobnou analýzu hodnocených odborů a jejich hodnocených služeb. Nejprve uvedeme základní charakteristiky vzorku, po té, v druhé části, srovnáme jednotlivé odbory, po té, ve třetí části, jejich služby a nakonec výsledky kvalitativní analýzy.

Popis souboru

Kdo odbory a služby hodnotil? Abychom měli přehled, podíváme se na to, jak vypadá složení vzorku, který vyplnil dotazník a v něm prohlásil, že měl co do činění s alespoň jedním hodnoceným odborem za posledních 12 měsíců nebo hodnotil v závěru jednu službu rektorátu. Celkem se hodnocení zúčastnilo 308 zaměstnanců, ale alespoň jeden odbor nebo servisní činnost rektorátu hodnotili 284 zaměstnanci.

Dokončení dotazníku

Jde o technickou proměnnou – elektronický dotazník nám zaznamená i nedokončené dotazníky a označí je jako nedokončené. Jednoznačně vidíme, že hodnotili především respondenti, kteří také dotazník dokončili.

Věk

Věk byl rozdělen do tří kategorií se čtvrtou možností věk neuvést. Mezi hodnotiteli jednoznačně dominují respondenti do 59 let, přičemž mírně převažují respondenti ve věku 40–59 let.

Pozice

Pozice respondenta byla rozdělena do 5 kategorií. Přičemž do ‘Vedení fakulty’ je počítáno celé vedení fakulty či ústavu, a to včetně tajemníka či tajemnice. ‘Vedení katedry’ označuje vedoucí kateder/oddělení/odborů a členů vedení výzkumného centra. ‘THP’ je pak tajemník či tajemnice katedry nebo technicko-hospodářský pracovník výzkumného centra. ‘Jiný akademik’ je pak jiný než výše uvedený akademický či vědecko-výzkumný pracovník a ‘Jiný THP’ je jiný než výše uvedený technicko-hospodářský pracovník. Jelikož mohli respondenti uvést více pozic, přesahuje součet odpovědí počet respondentů (N=284).

Vidíme, že jednoznačně dominují kategorie ‘Jiný akademik’ a ‘Jiný THP’, každá kategorie představuje více než 40 % souboru hodnotitelů. Je tedy třeba při interpretaci dalších grafů vzít v úvahu, že zde pracovníky servisních jednotek hodnotí i pracovníci servisních jednotek. V analýze dále budou z hodnocení příslušné servisní jednotky vypuštěni všichni respondenti, kteří by mohli být pracovníky této jednotky dle uvedeného pracoviště.

Tento graf tato pracoviště kategorizuje – jedná se vlastně o detailní rozpad kategorie ‘Jiné’ z grafu účasti dle fakult níže. Pokud s tímto grafem níže srovnáme zastoupení pracovišť zde, vidíme, že respondentů pracujících na Rektorátu, nebo v Projektovém centru je přibližně tolik, jako z průměrné fakulty. Je tedy patrné, že současná anketa zaujala více pracovníky mimo fakulty a ústavy, kteří tak mezi respondenty tvoří 30.6 %.

Fakulta

Pracoviště respondenta byla ve výzkumu rozdělena do 12 kategorií, především podle 9 fakult. Poté jsou dvě kategorie vyhrazeny ústavům (NTC a UJP) a kategorie ‘Jiné’ byla určená ostatním pracovištím, tedy REK a dalším servisním jednotkám (viz graf výše). Ve vzorku hodnotitelů, jak ale vidíme, jednoznačně převažuje právě tato kategorie. Opět připomeňme, že jelikož mohli respondenti uvést více pracovišť, přesahuje součet odpovědí počet respondentů (N=284).

Srovnání odborů

Využití služeb hodnocených odborů

Jak vidíme, respondenti nejčastěji využili za posledních 12 měsíců služeb pracoviště Provoz a služby (96 respondentů) a Projektového centra (92 respondentů). Poměrně překvapivě jsou respondenty nejméně využívány služby odboru Výzkum a vývoj (23 respondentů) a odboru pro Stuijní a pedagogickou činnost (36 respondentů). Tyto počty jsou u obou odborů tak nízké, že komplikují vyhodnocení zpětné vazby k činnosti těchto odborů a jejích služeb, rep. výsledky u těchto dvou odborů je třeba brát s určitou rezervou, protože jejich služeb využil, a tudíž je bude dále hodnotit, malý počet respondentů. Upozorňujeme, že otázka mířila na jakékoli využití služeb odboru za posledních 12 měsíců, nikoli pouze na vybrané služby.

Jak respondenti rozumí roli hodnocených odborů

Porozumnění roli odborů a pracovišť je poměrně dobré, pohybuje se nad 60 %. Od nejnižších 61.9 % v případě odboru Výzkum a vývoj po nejvyšších velmi dobrých 78.1 % v případě odboru pro Studijní a pedagogickou činnost. Zároveň, ani v absolutních, ani relativních číslech respondenti nevyjadřují zvýšenou míru nepochopení pro roli hodnocených pracovišť.

Jak respondenti rozumí kompetencím hodnocených odborů

Porozumnění kompetencím odborů a pracovišť je poměrně dobré, krom odboru Výzkum a vývoj. Většinou více než 60 % ví, co může po pracovištích chtít, Ale v případě odboru Výzkum a vývoj to je pouhých 42.1 %. V případě pracoviště Provoz a služby to je velmi dobrých 83.7 %, což je maximum.

Jak respondenti hodnotí personální orientaci

Personální orientace se pohybuje mezi 50.7 a 65.6 %. Toto je problém, který se vyskytoval již při hodnocení jiných odborů a služeb v loňském roce. U dvou pracovišť je personální orientace těsně nad 50 % u zbylých nad 60 %, jistě se shodneme, že by měla být vyšší – zvlášť v případě, když takto odpovídají respondenti, kteří měli s pracovištěm co do činění v posledních 12 měsících.

Jak respondenti hodnotí nabídku řešení

Nabídka řešení mezi jednotlivými pracovišti značně kolísá. Hodnotíme zde podíl respondentů, který odmítl tvrzení o nedostatečném řešení. Tento podíl se pohybuje mezi nedostatečnými 38.4 % u odborů Lidské zdroje a Výzkum a vývoj, přes cca 50 % pracovišť Provoz a služby a Projektového centra, až po dobrých 67.7 % u odboru pro Studijní a pedagogickou činnost. Nabídka řešení je z hodnocených kritérií jednoznačně největší slabinou hodnocených odborů a pracovišť, podobně jako při hodnocení jiných odborů a služeb v loňském roce. Opět připomínáme, odpovídají respondenti, kteří měli s pracovištěm co do činění v posledních 12 měsících, nejde tedy o staré křivdy.

Jak respondenti hodnotí uctivé jednání

Uctivé jednání je nejsilnější stránkou odborů a pracovišť – pohybuje se vždy nad 65 %. V případě odboru Lidské zdroje to je dobrých 66.7 %. V případě Projektového centra to je velmi dobrých 81.1 %, což je maximum a podobný výsledek jako u odborů pro Studijní a pedagogickou činnost a Výzkum a vývoj.

Celkové hodnocení

Celkové hodnocení jednotlivých pracovišť není dobré. Pouze jediný odbor hodnotí přes 60 % respondentů známkou ‘výborně’ a ‘velmi dobře’, a to odbor pro Studijní a pedagogickou činnost (60.6 %). Odbor Lidské zdroje tyto dvě známky obdržel pouze od 41.1 % respondentů. Zbylé odbory a pracoviště se pohybují mezi 50 – 60 %.

Jednotlivé odbory a služby

Nyní srovnáme jednotlivé služby jednotlivých odborů. Služby seskupujeme podle odborů a všechny hodnocené služby jednoho odboru postupně srovnáme podle několika kritérií:

  • jak často respondenti službu využívali
  • zda bylo nutné službu, resp. její zaměstnance, urgovat
  • zda byla služba odvedena v adekvátním čase
  • zda se zaměstnanci poskytující službu snažili naplnit požadavky respondenta
  • jak celkově respondenti hodnotí službu na školní stupnici ‘výborná’ – ‘nedostatečná’

Analýza je tedy nyní organizována podle odborů a pracovišť a poté podle kritérií hodnocení služeb. Pořadí pracovišť a odborů se odvíjí od toho, kolik respondentů je využilo za posledních 12 měsíců, začneme proto pracovištěm Provoz a služby (96 respondentů), pokračujeme Projektovým centrem (92), odborem Lidské zdroje (77), odborem pro Studijní a pedagogickou činnost (36) a nakonec srovnáme služby odboru Výzkum a vývoj (23).

Provoz a služby

Srovnání frekvencí využívání

Srovnání urgencí

Srovnání včasnosti

Srovnání snahy

Srovnání kvality

Srovnání kvality provozních služeb

Projektové centrum

Srovnání frekvencí využívání

Srovnání urgencí

Srovnání včasnosti

Srovnání snahy

Srovnání kvality

Odbor Lidské zdroje

Srovnání frekvencí využívání

Srovnání urgencí

Srovnání včasnosti

Srovnání snahy

Srovnání kvality

Odbor pro Studijní a pedagogickou činnost

Srovnání frekvencí využívání

Srovnání urgencí

Srovnání včasnosti

Srovnání snahy

Srovnání kvality

Odbor pro Výzkum a vývoj

Srovnání frekvencí využívání

Srovnání urgencí

Srovnání včasnosti

Srovnání snahy

Srovnání kvality

Kvalitativní analýza komentářů

Komentáře mohli respondenti vyplňovat v poli k celkovému hodnocení servisního pracoviště a poté ještě u každé jednotlivé služby poskytované pracovištěm. Komentáře jsou obecně laděny spíše negativně. Pokud jsou pozitivní, často se konkrétně vztahují ke spolupráci s jednotlivými zaměstnanci.

PROVOZ A SLUŽBY

K Provozu a službám byl kvůli širokému rozsahu jejich činností odevzdán největší počet (zejména kritických) komentářů. Obecné komentáře směrované na celé pracoviště často zmiňují neznalost kompetencí jednotlivých pracovníků. Kdo není v pravidelném kontaktu s tímto pracovištěm, obvykle neví, na koho se obrátit:

  • “Chybí rozcestník, který napomáhá při orientaci v kompetencích určitých lidí. Nový pracovník nemá šanci rozklíčovat, komu co má hlásit a co od koho požadovat.”
  • “Je velmi těžké po vzniku nových webových stránek vůbec toto oddělení najít.”

Dále je vytýkána také nedostatečná komunikace se součástmi o věcech, které se jich bezprostředně týkají:

  • “Je to servis pro fakulty - nemají co rozhodovat o tom co fakulty potřebují nebo chtějí. Xkrát jednání o nás bez nás, ale dopláceno fakultami.”

1. Vystavování objednávek na nákup veškerého hmotného a nehmotného majetku a administrace veřejných zakázek v DNS

Rovnou měrou jsou zastoupeny kritické komentáře zmiňující především pomalost nebo chybovost DNS systému a komentáře, které systém DNS chválí.

  • Pomalost:

    • “DNS je pomalý systém, nemožnost objednat požadované produkty a od zaměstnanců PS jen zákazy nehledání řešení. Časté dotazy k čemu je tato věc potřeba apod. = fakulty nemají důvod toto vysvětlovat servisu.”

  • Chybovost:

    • “Systém žádanka/objednávka pravděpodobně stále obsahuje ruční přepisování (kopírování a vkládání textu) informací z jednoho systému do jiného, čímž neustále dochází k chybám a nepřesnostem ve vystavených objednávkách. Toto je nutné maximálně zjednodušit, propojit a zautomatizovat.”

2. Plánování a realizace investic

Bez komentářů

3. Součinnost při reklamačním řízení

Z pouhých 3 komentářů dva chválí komunikaci a činnost zaměstnankyně XYZ a jeden zmiňuje nedostatečnou informovanost, na koho se s reklamacemi obrátit.

4. Rozvoz pošty v rámci ZČU, evidence pošty

S rozvozem a evidencí pošty nebyly zmiňovány žádné zásadní problémy, přesto některé komentáře navrhovaly dílčí zlepšení:

  • “Centrum města je od této služby trochu odříznuté, když jsme chtěli využít odeslání většího množství pošty, nebylo to technicky možné, protože by to ty paní musely stejně odvážet po částech. Možná sloučit pokladnu s podatelnou na FPR. + Vnitřní pošta pár kusů funguje dobře.”
  • “Při zadání zásilky do systému by měl příjemce mít možnost obdržet upozornění (odesilatel, adresát atp.) emailem (lze jistě vyřešit jednou přidanou volbou na portále). Současný stav informování přes sekretářky na katedrách je neefektivní a zdlouhavý.”
  • “V dnešní době by bylo dobré zvážit přechod na elektronický oběh dokumentů doplněný o kurýrní službu u případů, kdy el. oběh nelze využít.”

5. Souhrnné hodnocení servisních činností: tj. provoz objektů a prostor ZČU, opravy objektů a provozních prostor ZČU, úklid budov a odpadové hospodářství, údržba venkovních prostor a okolí budov ZČU, ochrana a ostraha budov a majetku ZČU, poskytování dopravních služeb pro pracoviště ZČU

S výše uvedenými provozními činnostmi se setkává každý zaměstnanec ZČU. Proto se také této oblasti týkalo zcela očekávaně nejvíce výtek.

  • Komentujícím vadí:

    • Nedostatečně vytopené budovy (např. Jungmanova) - v místnostech bez možnosti větrání pak naopak přetopenost, problém topení v komentářích často dáván do souvislosti s prvními podzimními a pozdními jarními měsíci
    • Nedostatečný úklid kanceláří i sociálních zařízení (např. budova CIV, FAV/NTIS aj.)
    • Nedostatečná ochrana a ostraha budov (kriticky hodnotí outsourcing zaměstnanců a jejich neorientovanost v zaměstnanecké struktuře a s tím souvisejících přístupech, zamykání budov dlouho před koncem pracovní doby atd.)
    • Příliš časté sekání trávy v campusu (v souvislosti se suchem a přesychání trávníku)
    • Centrální řízení klimatizace + systém objednávání předem
    • Neprůchodnost budovy Univerzitní 22 všemi jejími vchody (zejména zadním od nové zastávky tramvaje) + turnikety v budově Univerzitní 22

  • Komentující by uvítali:

    • Kontejner na nápojové plechovky

    • Vyhrazení části parkovacích kapacit v campusu jen pro vyučující

    • Proměnit travnatou plochu uprostřed campusu na park se stromy a lavičkami

    • Úpravu vnitrobloku budov Sedláčkova-Riegrova

    • Úpravy budov a objektů v souladu s dlouhodobou architektonickou koncepcí ZČU

      • “Velmi bych se přimlouval, aby co nejvíce úprav a oprav objektů ZČU mělo dlouhodobou koncepci pod kuratelou ‘hlavního architekta ZČU’ a procházelo architektonickými soutěžemi. Současné, spíše”stavařské" řešení oprav obvykle směřuje k sice osvědčeným, ale průměrným řešením, které jsou funkční, ale bez nápadu, nebudí pozornost. ZČU v těchto průměrných řešeních oprav ztrácí možnost přitáhnout zájem veřejnosti … Nemyslím zároveň, že by cesta architektonických soutěží byla výrazně dražší. V každém případě by to byly dobře investované prostředky, které se několikrát vrátí v atmosféře, kterou vytvoří. Budova Sutnarky je pro mě důkazem, která cesta je pro prezentaci a pro sebedůvěru ZČU hodnotnější."

PROJEKTOVÉ CENTRUM

Z celkem 16 komentářů převažují ty neutrální, v nichž například respondenti/ky doporučují nějaké možné zlepšení. Služby upozorňování na výzvy a podpora při přípravě a řešení projektů byly hodnoceny vesměs pozitivně. Nedostatky v této oblasti byly ve všech komentářích dávány do přímé souvislosti s nedostatečnými personálními kapacitami centra. Jeden z komentářů doporučuje, aby PC nabízelo součástem několik profesionálních projektových managerů, které by v rámci jednotlivých projektů mohli součásti najímat.

Dílčí problémy vztahující se k jednotlivým službám:

a) PERSONÁLNÍ PODDIMENZOVANOST

Vede k problémům typu:

  • nedostatečná příprava povinných příloh k podávaným projektům
  • těžiště přípravy velké části podkladů leží na řešiteli

b) VSTŘÍCNOST A SROZUMITELNOST V KOMUNIKACI

  • Jednak zlepšit komunikaci při kontaktu s laiky (např. začínajícími řešiteli)

  • Jednak zlepšit komunikaci zadání v celouniverzitních projektech

    • “Na úrovni vedení celouniverzitních projektů chybí lepší komunikace se součástmi. Mnohdy není jasné přesné zadání projektu, resp. po splnění určité části úkolu se začnou objevovat nečekané další úkoly pro součásti, které fakticky projekt naplňují. V tomto ohledu plní PC pouze roli koordinátora, který deleguje věcné plnění úkolů. Důležité je vždy přesně specifikovat zadání projektu, mít zpětnou vazbu, že mu všichni zúčastnění dobře rozumí, a jasně určit všechny související činnosti, které budou postupně požadovány ke zdárné realizaci projektu. V rozdělování peněz na fakulty pak jistě hraje svoji roli i politika jednotlivých fakult, ale k tomu není co dodat.” (tajemník/nice)

c) PC JAKO PROSTŘEDNÍK VE VYJEDNÁVÁNÍ SPOLUPRÁCE S FIRMAMI

  • “Prakticky půl roku, přes to, že jsem se snažil, jsem nedostal termín na konzultaci s firmou, kterou jsem získal pro spolupráci. Spolupráce se nakonec navázala přímo přes fakultu a její vedení, jinak bychom o kontakt přišli. Pro mne je toto centrum jen další podpis, na který musím čekat na smlouvě.”

LIDSKÉ ZDROJE

Celkové hodnocení v komentářích je spíše negativní. Celý proces hodnocení a tvorby komentářů je formován aktuálním rozpoložením respondenta, tzn. že u respondentů v komentářích často převládá jeden pól hodnocení (např. v komentářích hodnotí vše negativně).

Odbor je chválen za podstatnou změnu k lepšímu v oblasti zajišťování bezpečnosti práce a ochrany zdraví a v několika komentářích byla pozitivně hodnocena vstřícnost, pružnost a ochota zaměstnanců, a to napříč funkcemi v rámci ZČU (tzn. že pozitivní zkušenost s jednáním zaměstnanců HR měli respondenti na pozici tajemník, THP a vedoucí katedry).

Komentáře pojmenovávají největší problémy v oblasti lidských zdrojů a příležitostně i navrhují opatření ke zlepšení. Názor na činnost HR je celkem kompaktní vzhledem k vykonávaným funkcím (vedoucí součásti, vedoucí katedry, tajemníci, THP) a součásti pracovníka.

Problematické body – Obecné principy fungování pracoviště:

a) ODBORNOST

  • “Na odboru nejsou k dispozici personální kapacity s patřičným vzděláním a praxí v oblasti poradenství v HR. Činnost v této oblasti je nekvalitní a osoby, které ji provádějí, vykazují závažné neznalosti v samotném právním základu problematiky, stejně jako v základních konceptech personalistiky a HR managementu.” (vedoucí katedry)
  • “V této oblasti (agenda zahraničních pracovních smluv) chybí odbornost ve všech směrech. Ostudou je již úroveň komunikace v cizím jazyce ze strany zaměstnanců odboru. Nehledě na neznalost specifik pracovních poměrů cizinců, neschopnost rozlišovat různé případy dle státní příslušnosti, vydávání protichůdných a měnících se instrukcí.” (vedoucí katedry)

b) NEEFEKTIVITA

  • “Nehledají řešení, spíše, co se nesmí. Sami pracovníci si mezi sebou nepředávají informace, často je potřeba jednu záležitost znovu dalším pracovníkům téhož odboru znovu vysvětlovat.” (vedoucí fakulty/útvaru)
  • “Činnost v této oblasti je špatně řízena a koordinována. Časté nemoci, záskoky a celková personální nestabilita způsobují průtahy.” (vedoucí katedry)
  • “Podstatné části agendy Odboru lidských zdrojů zasahují do autonomie jednotlivých fakult a pracovišť dané zákonem o VŠ a vnitřními předpisy ZČU. Kromě toho je činnost odboru nahodilá, nekoordinovaná a nesystematická.” (vedoucí katedry)
  • “Časové prodlevy a X krát rozporuplný výklad REK vs právní názor dalších subjektů.” (vedení fakulty)
  • “Pracovníci OHR spolupracují velmi ochotně, rychle a věcně. Komunikace s řadovými pracovníky je bez problémů. Problémy nastávají při vyjednávání s vedením OHR, které návrhy dle potřeb kateder většinou dementuje. Stále je problémem rozlišení jednotlivých druhů práce jak v PP tak DPP i DPČ. Je velice zdlouhavé zde nalézt konsenzus. Jediným řešením, jak se zdá, je jedna jediná platná pracovní smlouva s různým finančním krytím. Důležité je zde ale zmínit, že byť bychom vedení OHR respektovali, vznikají pak četné problémy s odúčtováním části dovolených atp., které klade významné požadavky na mzdové účetní, které je i tak velice přetížené. Dále také někteří poskytovatelé na projektech vyžadují oddělené pracovní smlouvy.” (tajemník/ice katedry)

c) PŘENÁŠENÍ ZODPOVĚDNOSTI NA JINÁ PRACOVIŠTĚ

  • “Pokud si dobře vzpomínám, nikdo nám nikdy nic nevypracoval, vše si musíme dělat sami. Takže děkujeme za nic.” (THP)
  • “Pracovně právní dokumentaci stejně vyplňujeme samostatně, takže spoluprácí s HR v tomto ohledu nevidím. Vzhledem k tomu, že pro zjištění potřebných informací jsme musela využít vlastního právníka i mzdovou účetní, tak si službu tohoto oddělení představuji jinak.” (tajemník/ice)
  • “S pocitem, že podklady stále připravujeme sami a pak jsou jen připomínkovány a vráceny.” (vedoucí katedry)
  • “Většinu agendy zde vykonávají katedry, a to především co se týče vyjednávání se zahr. pracovníky. Zlepšení po nástupu nové pracovnice je ale patrné.” (tajemník/ice)
  • “Očekával bych, že například DPP vyhotoví zaměstnanec personálního odboru na podnět zadavatele (třeba řešitele projektu nebo vedoucího katedry) v součinnosti se zaměstnancem. V současné situaci dokumentaci vyhotovuji plně já - řešitel projektu. Mrhání mým časem.” (vedení fakulty/útvaru)
  • “Nepříjemné a neprofesionální jednání XYZ a XYW. Tendence přenášet zodpovědnost na jiné útvary/katedry.” (THP REK)

d) CHOVÁNÍ A LIDSKÝ PŘÍSTUP

  • “Dalším problémem je neochota zaměstnanců hledat řešení problémů a nestandardních případů, namísto toho se stylizují do role jakýchsi schvalovatelů či revizorů, která jim však nenáleží.” (vedoucí katedry)
  • “Naprosto neschopná paní XYZ. Paní XYZ jedná s lidmi jako s póvlem.” (akademicko-výzkumný pracovník)
  • “Výborná komunikace a ochota řešit problém. Pružnost.” (THP)
  • “Bohužel nemohu souhlasit - a to hlavně s jednáním a chováním paní XYZ a XYW.” (vedení fakulty/útvaru)

Problematické body – Dílčí problémy vztahující se k jednotlivým službám:

a) BOZP

  • “Máme vlastního BOZP a PO, celouniverzitní považujeme nefunkční a k ničemu včetně nespolupráce se správci budov po roce a půl žádné změny a náprava nedostatků. Placení služby, která z našeho pohledu není funkční a musíme platit vlastní osobu.” (vedení fakulty/útvaru)
  • “Tedy myslím, že jsme byli v kontaktu s tímto oddělením. BOZP je v současnosti nepřehledné, po zrušení zástupců na katedrách a stanovení jednoho fakultního doufáme, že se nikomu nic nestane.” (tajemník/ice)

b) SEZNAM A ŠKOLENÍ ŘIDIČŮ

  • “Seznamy a školení řidičů jsou v katastrofálním stavu - a to ne vinou pana XYZ.” (vedení fakulty/útvaru)
  • “Neschopnost dodat seznam zaměstnanců, kteří mají absolvovat školení řidičů. Je toho více, ale teď si nemohu vzpomenout. Mám důležitější práci než číst HSE news a pořád se někoho dotazovat.” (akademicko-výzkumný pracovník)

c) FORMULÁŘE

  • “Neustálá aktualizace tiskopisů/formulářů vede ke zhoršené orientaci týkající se snadného získání a vyplnění potřebných dokumentů pro konkrétní situaci.+ Formát formulářů mnohdy neulehčuje práci se zpracováním dat do daných dokumentů, spíše naopak.” (THP)
  • “Za problém považuji i narůstající počet doložených dokumentů k PP, DPP i DPČ. Správa takovéto mamutí agendy na některých katedrách vyžaduje zaměstnání dalšího pracovníka. Bylo by dobré, aby se příliš často formuláře OHR neměnily. U některých projektů je patrná značná variabilita, což nepůsobí dobře.” (tajemník/ice)
  • “Roli a pravomocím odboru bych i rozuměla, ale realita je někde jinde. Co po odboru mohu chtít opravdu nevím a mám pocit, že po něm někdy nemohu chtít nic. A neustálé vyhledávání nejnovějších formulářů, které ani nejsou na alfrescu pravidelně aktualizovány nebo zasílány všem pracovníkům ZČU, není také úplně košér.” (THP)

d) HSE NEWS

  • “Zrušte, prosím, HSE NEWS. Moc prosím, na to se nedá koukat. Obsahují špatné informace, ať už neúplné, nepřesné, nepravdivé, matoucí, atp., ale hlavně je to graficky nepřehledné a barevně nevyvážené až z toho bolí oči. A to že bolí, tak myslím tím fyzickou bolest při delší prohlížení a snaze o pochopení sdělení.” (THP)
  • “HSE news omalovánky uráží nejen moje vizuální cítění. Opravdu je nutné používat naprosto ohavné šipky, barvy?” (THP)

ODBOR STUDIJNÍ A PEDAGOGICKÁ ČINNOST

Respondenti přispěli pouze 6 komentáři (zastoupení součástí: FZS, FF, FPE a nevyplněno) V komentářích je pozitivně hodnocena činnost konkrétních zaměstnanců:

  • “Hodnotím velice kladně Mgr. XYZ, je kladným příkladem.” (vedení fakulty/útvaru)
  • “Právní zastoupení oddělení v podobě Mgr. XYZ a Mgr. XYW bylo z naší strany ohodnoceno vždy kladně.” (vedoucí fakulty/útvaru)

Problematické body byly jmenovány zejména v oblasti procesu akreditace a hodnocení vzdělávacího procesu. Komentující požadují jasnější vymezení rolí v těchto procesech a systematizaci hodnocení:

  • “Proces akreditace (zejm. institucionální) není dostatečně specifikovaná co do role hodnoceného odboru. Odbor formuluje připomínky, někdy formální a někdy dokonce obsahové, argumentuje standardy NAÚ, které formálně závazné v rámci institucionální akreditace nejsou (nikdo to nikdy nekonstatoval), místy argumentuje předchozí praxí, o které ale zpracovatel spisu nemůže mít tušení. Na vypořádání připomínek nepřijde reakce (implicitně lze tedy předpokládat, že vypořádání proběhlo řádně). Nicméně následně jsou stejné připomínky (již vypořádané) zopakovány na zasedání RVH. Celý proces postrádá vnitřní logiku, je nahodilý a nesrozumitelný co do role PR-P v něm.” (vedoucí katedry)
  • “Hodnocení vzdělávacího procesu není rámováno žádným srozumitelným systémem - je komplikované a neucelené. Z toho plyne i nesrozumitelnost postupů PR-P v dané oblasti.” (vedoucí katedry)
  • “Nepůsobí to, že jsme na”jedné lodi“. Ale hledání vždy vinny na fakultách a přenesení odpovědnosti níže. Neznalost a nejednotnost názorů pracovníků REK.” (vedení fakulty/útvaru)

Navrhované změny:

  • “Sloučit činnost RCV k PR-P.” (vedoucí fakulty/útvaru)

ODBOR VÝZKUM A VÝVOJ

Komentáře k odboru byly pouze 2, proto je lze použít v plném znění:

  • Zpětná vazba na emaily je velmi pomalá někdy bez odpovědi.+ Je-li odborem něco požadována, termíny na zpracování podkladů z jejich strany bývají velmi šibeniční.
  • Nepovažuji za dobré, že tajemníci nemají možnost nahlížet do IGA jako řešitelé. Vzhledem k tomu, že správci rozpočtů ručí za čerpání projektů a zároveň nemají možnost vlastně vidět aktuální verzi, může docházet k problémům v řádném čerpání položek.

Děkujeme za pozornost!